HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Dyjavánek vstupuje... do stejné řeky

Vánoční ohlédnutí za uplynulým rokem
Nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. Tato věta známého filozofa je brána všeobecně jako neměnné dogma. Novoroční ohlédnutí za činností dětského folklorního souboru "Dyjavánek" v roce 2004 mi tento výrok zpochybnilo.
Protože v lednu jsme se vydali (jako už mnohokrát) Gránickým údolím na Hradiště. Udolali jsme úspěšně "ledovou horu", která je lemována Křížovou cestou, abychom za odměnu zhlédli pohyblivý Betlém v klášteře Sv. Hypolita a jako projev poděkování zahráli a zazpívali řádovým sestřičkám, které se obětavě o tento objekt starají.
Pololetní vysvědčení zůstala bez ohlasu rodičů, neboť ještě týž den odpoledne s batohy, zimní výstrojí a buchtou od maminky nastupovaly děti do autobusu a netrpělivě vyhlížely vesničku Radostín, kam jely už podruhé. Bude, nebude? A byl! Radost v Radostíně, sníh po kolena, vše se opakovalo. Milé přijetí, lumpárny na sněhu, závody na saních i stezka odvahy. Vystoupení pro místní občany i chalupáře v malebné hospůdce s kachlovými kamny bylo odměněno potleskem a šlehačkové poháry za odměnu chutnaly stejně dobře jako ty loňské.
V jarním období se opakovala tradiční vystoupení pro starší spoluobčany, na velikonoční besídce, kde jsme zatancovali handicapovaným dětem z Dětského centra, jsme opět barvili vajíčka, pletli žíly, vystřihovali zajíčky. A se stejnou pravidelností se opakovaly zkoušky, napětí před vystoupeními, "sladká" úleva, když jsme se líbili. A opět se musely došívat kroje, protože sukně byly nad kolena a kalhoty nad kotníky.
A podruhé přišla pozvánka od paní profesorky Jenčkové na týdenní soustředění do Kameničné, což je vesnička u Žamberka (pro historiky zajímavost - byl zde vybudován první Královský vodovod, tentokrát na dvoře). Týden utekl a nikdo z nás nemohl uvěřit, že se loučíme podruhé. Vzpomínky zůstaly. Spaní na peci, ulepené pusy od čerstvě natočeného medu, nakupování v místním "supermarketu", s milým názvem Konzum, posezení u ohně, snídaně pod širým nebem, večery bez televize. Opět se objevily plakáty vlastnoručně vyrobené dětmi, které zvala na naše vystoupení v místním "kulturáku". A všude nás, tak jako vloni, doprovázel věrný kamarád, pejsek Ferda, s kterým prý po našem odjezdu, nebyla opět "žádná řeč". Manželé Jenčkovi, velký dík, neboť již podruhé jsme byli všichni ubytováni zdarma.
Po sv. Anně, kdy bývá chladno zrána, jsme se rozjeli na letní prázdninové soustředění. Kampak? No přece ke stejné řece Želetavě do Jindřichova. Nepodnikli jsme sice "Cestu kolem světa" (i když vloni se vydařila), ale do kufrů a batohů si děti kromě plavek a opalovacích krémů přibalily i šálu, rukavice a čepice, protože motto soustředění "Bude zima, bude mráz" nás doprovázelo po celou dobu tábora. "Zimu" v srpnu s námi sdíleli vedoucí a děti z folklorního souboru "Kyjovánek" z Kyjova. A že k zimě patří Vánoce, nechyběla štědrovečerní večeře, rozdávání dárků, putování k Svaté rodině, koledy a silvestrovská diskotéka.
Na vědomost se dává, že se ve Znojmě koná velká sláva, hlásá vyvolávač. Branami města vstupuje historický průvod tradičního "Znojemského vinobraní." A protože nám bylo po "Kyjovánku" smutno, v programu pro návštěvníky jsme vystoupili společně.
Čas plynul jako voda v řece a po křtu mladého vína na sv. Martina přišla zanedlouho doba adventní. "Čas radosti a veselosti" je název koncertů, kde jsme již po léta hostem v programu, který tvoří děti z různých speciálních škol. Prosincová vystoupení v domech s pečovatelskou službou, koncerty pro rodiče i veřejnost, na pozvání souboru "Ostravica" jsme si "odskočili" do Frýdku - Místku a než jsme se rozloučili před Vánocemi, putovali jsme jako každým rokem na "zlatou" neděli do stodoly u Stehlíků k živému Betlému, kde tvoříme část programu. Rodiče "svatého" dítěte za ta léta již známe, pouze malý Ježíšek se rok co rok v jesličkách střídá (posledně spinkala na slámě půlroční Verunka). Domácí vánočka, horký čaj, svařené víno, setkání se sousedy, známými, zkrátka lidská soudržnost.
Po putování Tří králů i my putujeme i letos opět na Hradiště...
A co si přát do nového roku? Hodně zdraví, abychom mohli ještě mnohokrát vstoupit do jedné řeky.

Anna Bulová

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 04.04.2005 v 12:59 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA