Je sice anachronismem vzpomínat touto dobou na Vánoce, ale píši tento příspěvek stále ještě v době, kdy se zima usilovně drží a dává Plzni každé ráno pořádně zabrat.

Pohled na zasněženou krajinu mě tedy opravňuje k tomu, abych zavzpomínala na to, kdo mně letos připravil nejhezčí dárek. Přiznám se, že jsem ho přijala nejen se zdvořilým povděkem, ale přímo s radostí, neboť ke kraji, odkud byl zaslán, chovám úctu přímo posvátnou. Před dvaceti lety, tedy v době, kdy byl folklor na televizní obrazovce ještě pravidelným hostem, vyslovil malíř Jan Václav Sládek v pořadu "Vonička z domova" následující přesvědčení: "Věřím, že se v Janáčkově kraji bude zase víc zpívat, že lidé nebudou zapomínat na měkkou krásu řeči, která sama o sobě je zpěvem. A že s písní budou mít lidé zase k sobě blíž".

Soubory dnes působící v Janáčkově rodném kraji to vůbec nemají lehké. Je zde velká odpovědnost vůči Janáčkovu jménu, které zavazuje. Mnohému profesionálnímu či amatérskému hudebníkovi, znalému janáčkovských partitur, který sem z daleké ciziny rád zavítá, prolétne hlavou otázka: Zbylo zde něco z hudební mluvy, z níž tento originální skladatel čerpal? Je příjemné, můžeme-li odpovědět kladně a navíc, můžeme-li se ještě pochlubit. Tak například v nedaleké Kopřivnici a pochopitelně nejen tam... Ale když jsme tou Kopřivnicí již začali, tak si představte, že tam již tři roky působí při Základní umělecké škole Zdeňka Buriana cimbálová muzika. Hraje v sedmi muzikantech a dvou zpěvácích a její věkový průměr se pohybuje mezi jedenáctým a dvanáctým rokem. Jestli si je můžete někde poslechnout? Jistě. Na výchovných koncertech, na vernisážích, svůj křest si už odbyli v rozhlase i televizi. V listopadu 2004 dokonce hráli panu prezidentovi. Ale počkejte! Vždyť si je vlastně můžete hned poslechnout. Dostala jsem od nich o Vánocích dárek - takové malé CD. Natočili ho přímo v Českém rozhlase v Ostravě. Samozřejmě, že s těmi nejlepšími odborníky - Janem Rokytou coby režisérem a Lubošem Výrkem, zvukovým mistrem. A kdo že s nimi každý týden pracuje? No jejich pan učitel Vladan Jílek. Sám hraje na cimbál, ale s dospělými. "Mí hosté ze zámoří jsou sice perfekcionisté, leccos již slyšeli, Janáčka milují, sami ho hrají, podrobují ho analýze, ale tenhle kurážný zpěv a způsob hry se jim líbí. "Jen dál a nepřestat. A moc je do té Kópryvnyce pozdravujte!

Takže jste to Kristýnko, Gábinko, Martinko, Lucko, Diano, Davide, Petře, Dennisi a Vašku (doufám, že Vás tak doma volají) slyšeli! A co se mne týče, moc Vám za ty lašské a valašské koledy děkuji.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti