Zákon neukládá povinné zastupování, tzn. že bez problémů můžeš svoje autorská díla (fotky) zveřejňovat i na internetu a nebo se s cizím autorem domluvit na použití jeho díla za odměnu.

Prosim vás lidičkové a jak je to s těma fotkama na internetu? Stačí, když vim, že jsem to vyfotil sám nebo mi to musí někdo zaregistrovat?
A v druhej alternativě: můžu se s autorem domluvim sám, nebo se musíme taky tahat přes tydle organizace?
Jestli někdo víte, budu rád za odpověd.
Díky.

Trochu z jiné oblasti, ale variace na stejné téma (tedy blbé zákony...). Ve sboru, kde zpívám, jsme jen tak z legrace spočítali, že abychom za koncert zaplatili autorská práva, museli bychom vydat v průměru 4 - 5 tisíc. Na vstupném vybereme tak 2 až 2,5. A to jsme zjistili, že bychom si neměli ani sami množit noty na nácvik skladeb, ale půjčovat si je z nějakého fondu.
Tak už si připadám, jako v tom království z pohádky, kde zakázali zpívat......

To vymysleli naši volení zástupci. Jaké jsme si zvolili, takové máme.

Tak tenhle(censored) zákon je pěkně na (censored)!
Nic víc!!!
Jak můžou něco tak sprostýho vymyslet?
Normální lidi?
Ne!!!
Pošuci!!!

MIC Ostrava postupuje obdobně jako IC v Pardubicích. Navíc pravidelně nás navštěvuje referentka Ochranného svazu autorského, poněvadž pod jednou střechou zjistí pořadatele kulturních a jiných akcí v Ostravě. Věřím proto, že naším postupem jsme autorský zákon neporušili.

Jenom malé doplnění: Kolektivní správce dle §95 a dalších zastupuje ze zákona NOSITELE práv k autorským dílům, tak jak jsou definována v § 2 autorského zákona.
Ochrana podle práva autorského se dle zákona NEVZTAHUJE na případy uvedené v § 3 (např. veřejné listiny,...) a dle mého přesvědčení se nemůže vztahovat ani na to, co není dílem autorským (tzn. na to, co neodpovídá definici dle § 2 zákona č.121/2000 Sb.). Autorská díla zcela principiálně nekopírujeme (nebyli bychom schopni si vyžádat souhlas autora se šířením jeho díla a ani kolektivní správce by nám pravděpodobně nechtěl doložit - dle zákona ani nemusí, že onoho autora zastupuje). V dané situaci platí, že "méně znamená více".
V diskusi přivítám případnou oponenturu... :-)

Opravuji se, nejde o Ochranný svaz autorů (OSA) ale o obcanske sdruzeni DILIA - divadelni a literarni agentura, kterazto funguje na stejnych principech, takze je to nemlich stejna finta. Ludkovo reseni nepostrada vtip.

Tento zákon bohužel legalizuje okrádání jedné skupiny zájmovou skupinou druhou. Jsem vydavatelem knihy Dějiny hudby, která se mnohdy kopíruje v rozporu s autorským zákonem (jako vydavatel jsem k tomu nedal svolení, ale byl jsem nucen se tímto faktem vyrovnat). Z tohoto hlediska novela autorského zákona problém neřeší. Pokud ten, kdo na základě autorského zákona vybírá peníze za kopírování, není schopen přesně zúčtovat konkrétní poškození konkrétního vydavatele (autora) v konkrétním copycentru, pak se jedná pouze o skrytou daň ve prospěch nějakých soukromých subjektů (těch, co budou u rozdělování výnosů). Jako provozovatel IC se proto snažím dodržovat striktně ustanovení autorského zákona a autorská díla nekopírujeme. Kopie daňových přiznání, živnostenských listů, účetních dokladů, osobních poznámek či osobní korespondence našich zákazníků pořizujeme na základě jejich přání a s jejich souhlasem jako kopie autorsky nechráněných dokumentů.