Nejcennější hodnotou KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s., je jeho členská základna, jež je organizována na zásadě dobrovolnosti:
"Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho. Členové spolku neručí za jeho dluhy" (
NOZ § 215).
Spolkový dům Království perníku, z. s., slouží komunitě řádných i anonymních testovacích členů (tzv. domorodců i cizinců) a nabízí jim pro spolkovou činnost:
- klubovny
- ubytování ve 4 dvoulůžkových pokojích
Ve východní části budovy působí 1. - 9. třída
Základní školy V Pohybu.
Podstatou happeningu pohádkového Království perníku® je kolektivní ochotnická divadelní produkce na motivy známých pohádek, literárních děl a filmů, přičemž bývají parodovány i státní byrokratické procedury (v zážitkovém programu „Jako do jiné země za hranice všedních dnů!“). Úřední řečí v Království perníku® je perníkovština, která se od současné spisovné češtiny odlišuje onikáním. Skutečnost, že „v Království perníku® si nemohou nic koupit, ale mohou žebrat, prosit nebo poroučet, jsou-li hrabě“, zásadně odlišuje prostor divadelního klubu od okolní „ciziny“.
Z komunitního scénáře: "Království perníku ® je pohádkový ostrůvek svobody v moři zeleně pod hradem Kunětická hora u Pardubic. V Království perníku (podobně jako v pohádkové Zemi krále Miroslava) jsou domorodci váženými občany. [[: Prokazují se Cestovním pasem Království perníku ®, ctí občanské svobody a odpovědnost, vyplývající ze soukromého vlastnictví. Král perníku a jeho družina se zvoleným správcem respektují práva a zvyky domorodého obyvatelstva, jež hlasováním spravuje věci společné. Na běžném i svátečním životě Království perníku se domorodci podílejí svojí aktivitou v jakékoli zážitkové roli (např. Ježibaba v Perníkové chaloupce peče perníky, u ohníčku sedí 12 Měsíčků a hádají se o počasí, Kantor vyučuje žebrání, Kdosi hrabe listí, Červená Karkulka se schovává před vlkem, Zahradník zalévá Pichlavou past na Růženku, Žebráci žebrají, Hrabě poroučí, ... ) a také svými dobrovolnými členskými příspěvky. Z nich Království perníku nakupuje většinu spotřebních rekvizit ze zahraničí a platí daně do ciziny, aby mělo klid a mohlo se radovat ze života. Každý se do komunitního happeningu může zapojit dle svých uměleckých schopností a možností. Může třeba jako Jeníček nebo Mařenka navštívit paní Ježibabu, vyprosit si u ní perník a zjistit, jak se toto medové pečivo kdysi dělalo. Zpívání je dovoleno! Proto také na hranicích Království perníku panuje velmi přísný režim „železné opony“, jež zabraňuje útokům vládnoucích loupežníků z ciziny a nechtěné imigraci. Emigrovat ven lze kdykoliv. Cizinec je vítán pouze, pokud si na Celnici vybere svoji životní roli v tomto pohádkovém světě, podřídí se zcela tradicím i vůli domorodců a zaplatí vstupní vízum. Je zabezpečen místním sociálním systémem životních dávek Království perníku (DKP). Zatímco žebrák pak může žebrat, co hrdlo ráčí a na co mu dávky stačí, hrabě může přijít i s družinou a třeba si poručit i perníkovou chalupu včetně stavebního pozemku, čísla popisného a Výpisu z Katastru perníkových nemovitostí. Azylová politika pro cizince je sice velmi vstřícná, avšak důsledně vyžaduje respektování tradic, odsouhlasení právního řádu a poskytnutí osobních údajů do Perníkové matriky. Tak se z cizinců stanou domorodci, co v Království perníku (podobně jako v pohádkové Zemi krále Miroslava) jsou váženými občany. :]] Repetition Senza Fine ..."
