Brněnské folklorní večery na nádvoří Staré radnice jsou už natolik zažité, že reklamu snad ani nepotřebují. Přestože je už devátý ročník, nevysychá studnice nápadů. Pořadatele - tedy Velitelství Sil podpory a výcviku, Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ, Brněnské kulturní centrum, Folklorní sdružení Jánošík Brno a Folklorní sdružení České republiky - podpořil Jihomoravský kraj a rozjíždí se krojovaný maratón každý víkend prodloužený o předcházející čtvrtek Po zahájení na Špilberku (čtvrtek 22.6.) pokračovalo víkendové Souznění pod Špilberkem.

Na setkání národnostních menšin se sešly soubory bulharské, maďarské, řecké, slovenské i romské žijící v Brně a vyšlo z toho takové "rodinné folklorní křepčení" a to v tom nejlepším slova smyslu (recenzován je sobotníí večer, ve kterém byl jiný program, než předcházejícího dne, takže šlo v obou dnech o premiéry). Od nejmenších dětí (člen romského souboru má teprve 3 roky a udivoval temperamentem) přes děti všech věkových kategorií až k dospělému mládí, všichni měli své fanoušky a chuť předvést vše co znají co nejlépe. Početně asi vedl slovenský dětský soubor Púčik, technicky asi nejvíc přesvědčili Maďaři a Řekové, Bulhaři zase nejvíc upoutali kroji a smyslem pro humor. Ruské a ukrajinské písně v podání čtyř děvčat v sarafánech byly jímavé a pravdivé ve výrazu. Romský dětský soubor Merci, který je jednou z činností o.s. Ratolest, zabývající se nízkoprahovými aktivitami, představil romské dospívající problémové "puberťáky" v nezvyklém světle - jako zanícené, technicky vyspělé a soustředěné tanečníky, jejichž energetický náboj se zdál nevyčerpatelný. A tak ten folklorní Babylon na nádvoří Staré radnice nevedl k biblickému zmatení, ale naopak k vytříbení poznání o mentalitě a tradicích a o vzájemné úctě a uznávání. A to není málo.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti