HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Vítání jara s Kovářovánkem

Tisková zpráva...
Ve čtvrtek 17. března se děti z folklorního souboru Kovářovánek sešly ke své každotýdenní zkoušce, aby se pilně věnovaly nácviku nového jarního programu, který představí veřejnosti společně se staršími kamarády z Malého Kovářovanu v dubnu v kovářovském kinosálu. Zkušební místností nebyla, jako tradičně, třída v místní Základní škole, ale členové souboru se sešli v klubovně Kovářovanu na staré faře, neboť ke konci zkoušky je čekala obnova starého lidového zvyku loučení se zimou - "Vynášení Smrtky". "Smrtku", pannu oblečenou do bílých hadrů, odnášely děti s veselou za vesnici, po říkance ji hodily ze svahu a rychle od "zimy " utíkaly, aby při zpáteční cestě do vsi přinesly "líto", vrbové proutky ozdobené pestrými stuhami, coby symbol jara.
Folklorní soubor Kovářovánek
Děti z Kovářovánku při starobylém obyčeji "vynášení smrtky"
Starobylý zvyk vynášení smrti popisuje i Čeněk Zíbrt ve své knize Veselé chvilky v životě lidu českého, ze které vybíráme:
"Obyčej vynášení smrti pokládám za nejstarší jarní obřad v českém zvykosloví lidovém. Tento obyčej se konal pátou neděli postní, tzv. Smrtnou. V Čechách místy starodávný obyčej posud koluje v lidovém podání. Stromek je vyzdoben podobně jako na Moravě pouchy čili vejdumky. "Smrt" si upravují jako dětskou pannu nebo ji přistrojují z došku a hadrů. Hodí ji do vody nebo svrhnou ze skály. Mládež věří, když děvčata, tlukouce "smrtí" o dub, dříve ji rozeberou než chlapci, že sedláci dříve zemrou než selky a naopak. Někde také smrt zahrabávají do země a utíkají. Kdo zůstane pozadu při útěku nebo upadne, nedočká se roku. Kde měli v hospodářství včely, zapíchli stromek, aby včely neumíraly a aby měly hodně medu. Píseň starodávnou, doloženou u Partlicia, děti zpívají podnes: "Smrt nesem (jsme vynesli) ze vsi, nové léto nesem do vsi... Vítej, léto, líbezné, obilíčko zelené...".

manželé Milan a Pavla Škochovi

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 17.03.2005 v 23:25 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA